Courseworks

Spolecn� dopravnï¿

Spolecn� dopravn� politika patr� mezi ty politiky Evropsk� unie, kter� se staly souc�st� procesu evropsk� integrace v dobe zalo�en� EHS v roce 1957, a ustanoven� o t�to politice Spolecenstv� proto mu�eme naj�t u� v R�msk� smlouve. Bylo k tomu nekolik z�va�n�ch duvodu:* Ekonomick� integrace a jej� postup roz�iruje obchod mezi zememi, co� si vy�aduje spolehliv� fungov�n� dopravy. Tento sektor je kl�cov�m odvetv�m, co� je potvrzov�no tak� t�m, �e jeho pr�spevek k rustu hrub�ho dom�c�ho produktu (7-8 %) je vet�� ne� pr�spevek zemedelstv�.* Doprava napom�h� voln�mu pohybu zbo�� a osob, co� je predpoklad jednotn�ho vnitrn�ho trhu. V sektoru dopravy je treba vytvorit takov� konkurencn� podm�nky, aby se dopravn� n�klady nestaly bari�rou obchodu.* Dopravn� sektor pohlcuje 40 % verejn�ch investic v zem�ch Unie a jeho fungov�n� ovlivnuje mnoho dal��ch sf�r a hospod�rsk�ch cinnost�. Citeln� jsou dopady na region�ln� rozvoj, na situaci �ivotn�ho prostred�, na utv�ren� krajiny a pl�nov�n� velk�ch aglomerac�, na spotrebu energie aj. Postaven� dopravn�ho syst�mu v zem�ch Spolecenstv�, m�-li b�t vnitrn� trh skutecne funkcn�, vy�aduje integraci mezi zememi pr�ve v tomto sektoru. Vy�aduje tak� formulaci spolecn�ch pravidel pro v�echny jeho �castn�ky a jistou harmonizaci predpisu. Plat� to t�m sp�e, �e se tento sektor skl�d� z nekolika oboru: silnicn� dopravy, �eleznic, vodn�ch cest, leteck� a n�morn� dopravy. Integrace m� za �kol stanovit spolecn� pravidla platn� pro v�echny obory mezin�rodn� dopravy a odstranit prek�ky, kter� br�n� jej�mu rozvoji.V tomto duchu formuluje �koly spolecn� dopravn� politiky tak� R�msk� smlouva o EHS, kter� mluv� o zaveden� spolecn�ch pravidel mezin�rodn� dopravy, zaji�ten� voln�ho pr�stupu k poskytov�n� dopravn�ch slu�eb uvnitr ka�d�ho clensk�ho st�tu pro dopravce z dal��ch clensk�ch st�tu, o tom, �e ��dn� odvetv� dopravy nem� b�t st�ty preferov�no. Od toho se ocek�valo, �e se do sektoru vnesou konkurencn� podm�nky, tak�e spolecn� postup v dopravn� politice mel sn�it n�klady. Smlouva se omezovala na koordinaci postupu ve vybran�ch oborech dopravy: na �eleznic�ch, na silnic�ch a vnitrn�ch vodn�ch cest�ch (tedy bez n�morn� a leteck� dopravy).Ve spolecn� dopravn� politice po dlouhou dobu, prakticky a� do zah�jen� prechodu k vnitrn�mu trhu, nedoch�zelo k ��dn�mu v�raznej��mi pokroku. Pr�cina tkv� v tom, �e ka�d� clensk� st�t h�jil sv� n�rodn� z�jmy, �e mnoho dopravn�ch oboru melo charakter monopolu (napr. �eleznice nebo leteck� doprava), �e st�t poskytoval dotace vybran�m dopravn�m oborum (napr. �eleznicn� doprave) a ochranoval dom�c� zamestnanost.Situace se zacala menit v druh� polovine 80. let po prijet� Jednotn�ho evropsk�ho aktu v souvislosti s prechodem k jednotn�mu vnitrn�mu trhu. V�sledkem rady kroku spolecn� dopravn� politiky je zkvalitnen� dopravy, sn�en� cen jako dusledek soute�e mezi ruzn�mi obory i ruzn�mi prepravci, lep�� spojen� mezi hlavn�mi centry i vzd�lenej��mi oblastmi, rozvoj dopravn� infrastrukturu (d�lnice, �eleznice, pr�stavy, leti�te).Ponekud pikantn� je, �e na pomal� postup v r�mci spolecn� dopravn� politiky upozornil v roce 1983 i Evropsk� parlament, kdy� podal u Evropsk�ho soudn�ho dvora �alobu na Radu ministru za to, �e nepln� ustanoven� R�msk� smlouvy ohledne dopravy. V roce 1985 pak dal Soudn� dvur parlamentu za pravdu a ��dal Radu, aby proces harmonizace dopravy urychlila.Po prijet� Maastrichtsk� smlouvy o Evropsk� unii (1992) se zacala odv�jet aktivita Unie v nov� oblasti, kter� dostala n�zev “transevropsk� s�te”. Jde o infrastrukturu v oblasti dopravn�, telekomunikacn� a energetick�, vcetne ropovodu a plynovodu, jimi� by mely b�t propojeny n�rodn� s�te. Projekt transevropsk�ch s�t� je logick�m dovr�en�m �kolu vytvorit “prostor bez vnitrn�ch hranic”, usnadnit propojen� uvnitr tohoto rozs�hl�ho prostoru, zkr�tit vzd�lenosti.V roce 1994 byl prijat program priorit pro rozvoj dopravy a stanoveno 14 prednostn�ch akc�, predev��m v �eleznicn� doprave.Projekt transevropsk�ch s�t�, do nich� m� b�t zapojena tak� Cesk� republika, je velmi n�kladn�. Pro jejich vybudov�n� se spojuj� prostredky Unie a prostredky clensk�ch st�tu. Bylo odhadnuto, �e do roku 2010 bude na tyto projekty vynalo�eno 400 mld. eur. Dal��m zdrojem pro kryt� v�daju jsou prostredky struktur�ln�ch fondu a tak� Fondu soudr�nosti. Rovne� se k temto �celum vyu��vaj� prostredky Evropsk� investicn� banky.Leteck� doprava v EUZat�mco evropsk� trh mu�e nyn� b�t “jednotn�”, obloha nad Evropou m� pred sebou je�te dlouhou cestu. V�hled na rostouc� zahlcen� na letov�ch tras�ch a na leti�t�ch – se z�sadn� hrozbou pro bezpecnost – nevyhnutelne vede k rozvoji technologie a predpisu, kter� poskytnou efektivn� a spolehliv� syst�m, nab�dnou zv��enou kapacitu a sjednot� v�echny aspekty r�zen� letov�ho provozu. To je nejvy��� priorita v srdci evropsk�ho leteck�ho v�zkumu.N�rust v leteck� preprave byl dramatick�. Koncem roku 2000 je celkov� pocet pohybu letadel (odletu a pr�letu) o 18% vy��� ne� v r. 1997. Ale podle statistiky AEA (Asociace evropsk�ch leteck�ch spolecnost�) v 1. ctvrtlet� 2003 zaznamenalo 20,2% letu zpo�den� v�ce ne� 15 minut v porovn�n� se 13% v r. 1993. “Existuje mno�stv� duvodu zpo�den�,” vysvetluje Patrick Bernard, vedeck� �redn�k DG Energie a doprava. “Polovina z nich mu�e b�t pripisov�na probl�mum leteck�ch spolecnost�. Ale odhaduje se, �e nejm�ne 50% zpo�den� je zpusobeno st�le kritictej��mi probl�my se r�zen�m letov�ho provozu, zahrnuj�c�mi letadla na zemi i ve vzduchu.”Nez�visle na pomeru nepr�m�ch n�kladu k cestuj�c�m je odhadov�no, �e tato zpo�den� stoj� leteck� spolecnosti na n�kladech ekvivalent 10 miliard euro rocne z hlediska m�ne efektivn�ho vyu�it� zar�zen� a person�lu, pl�tv�n� pohonn�mi hmotami a kompenzac� cestuj�c�m.V EU existuje konflikt z�jmu mezi deregulovan�m leteck�m prumyslem a spolecnostmi, kter� poskytuj� slu�by v leteck� preprave (kontrola leteck�ho provozu, leti�te, atd.). Tyto spolecnosti operuj� st�le z lok�ln� perspektivy a op�raj� se o kontroln� syst�my a pravidla jednotliv�ch st�tu. Narustaj�c� globalizaci leteck� prepravy chce Evropsk� unie zvl�dnout pomoc� koordinovan� spolecn� politiky leteck� prepravy. Ver�, �e jen tak si budou moci evropsk� leteck� spolecnosti a leteck� prumysl vybudovat pevnou pozici v celosvetov�m mer�tku.Po rozs�hl� restrukturalizaci evropsk�ho leteck�ho prumyslu nezustane v Evrope podle komisarky pro oblast dopravy m�sto v�ce ne� pro ctyri a� pet mezin�rodn�ch leteck�ch spolecnost�, plus nekolik region�ln�ch prepravcu. Leteck� doprava se pot�kala s v�n�mi probl�my ji� pred z�rijov�mi �toky. Mnoh� spolecnosti byly ve velmi �patn�m stavu. 11. z�r� pouze cel� proces urychlilo. Evropsk� nebe melo b�t restrukturalizov�no ji� d�vno. �toky pouze vyzdvihly nal�havost t�to potreby.Jednotn� evropsk� nebeKoncem roku 2001 predstavila Komise pl�n na vytvoren� “Jednotn�ho evropsk�ho nebe” do roku 2004. Jedn� se o prijet� specifick�ch smernic, je� by zajistily vet�� prehlednost a lep�� organizaci l�t�n� v Evrope, vcetne syst�mu navigacn�ch slu�eb, koordinace mezi civiln�m a vojensk�m vyu�it�m leteck�ho prostoru, r�zen� leteck� dopravy atd.C�lem tohoto nar�zen� je vytvorit nejpozdeji do 31. prosince 2004 evropsk� vzdu�n� prostor, kter� bude zalo�en a provozov�n jako jednotn� vzdu�n� prostor poskytuj�c� leteck� doprave ve Spolecenstv�ch co nejlep�� bezpecnostn� podm�nky a celkovou efektivitu a zaji�tuj�c� kapacitn� �roven, kter� bude vyhovovat po�adavkum jak civiln�ch, tak vojensk�ch u�ivatelu. Tento jednotn� vzdu�n� prostor bude naz�v�n “Jednotn� evropsk� nebe”.Nar�zen� stanovuje v�eobecn� z�sady pr�stupu k r�zen� procesu vytv�ren� Jednotn�ho evropsk�ho nebe a urcuje oblasti pusobnosti Spolecenstv� a prostredky nezbytn� k vytvoren� Jednotn�ho evropsk�ho nebe, jako jsou ruzn� organizacn� struktury, procedury a zdroje. Pri tom z�roven prihl�� k cinnosti organizace Eurocontrol a jej�mu �kolu vytvorit celoevropsk� vzdu�n� prostor.Motivace:* Vzdu�n� prostor je spolecn�m zdrojem a je treba, aby byl vyu��v�n flexibiln�m zpusobem se zaji�ten�m poctiv�ho a transparentn�ho nakl�d�n� pro v�echny u�ivatele pri soucasn�m respektov�n� bezpecnostn�ch a obrann�ch potreb clensk�ch st�tu a jejich z�vazku v mezin�rodn�ch organizac�ch;* Efektivn� uspor�d�n� vzdu�n�ho prostoru je z�kladn�m prvkem pro zv��en� kapacity syst�mu letov�ch provozn�ch slu�eb, pro poskytnut� optim�ln� reakce na ruzn� po�adavky u�ivatelu a pro dosa�en� nejflexibilnej��ho vyu�it� vzdu�n�ho prostoru;* Cinnosti Eurocontrolu potvrzuj�, �e s�t leteck�ch trat� a struktura vzdu�n�ho prostoru nemohou b�t realisticky rozv�jeny v izolaci, nebot ka�d� jednotliv� clensk� st�t je ned�ln�m prvkem evropsk� s�te uspor�d�n� letov�ho provozu;* Mel by b�t vytvoren urcit� jednotn� vzdu�n� prostor pro tratov� letov� provoz v horn�m vzdu�n�m prostoru. Melo by b�t v souladu s t�m vyznaceno rozhran� mezi takov�m vzdu�n�m prostorem a region�ln�mi a m�stn�mi vzdu�n�mi prostory;* Rozd�ly v organizaci spolupr�ce civiln�ho a vojensk�ho sektoru ve Spolecenstv� br�n� jednotn�mu a vcasn�mu uspor�d�n� vzdu�n�ho prostoru a prov�den� zmen. �spech koncepce jednotn�ho nebe z�vis� na efektivn� spolupr�ci mezi civiln�mi a vojensk�mi org�ny. Je nezbytn� optimalizovat m�sto, velikost a casov� doby pou�it� sektoru vzdu�n�ho prostoru vyclenen�ch pro vojensk� potreby, zejm�na behem dob �picky pro civiln� leteckou dopravu a ve vzdu�n�m prostoru s vysokou hustotou provozu.Aktu�ln� situace:Zcela odli�n� n�zory a postoje vl�d clensk�ch zem� Evropsk� unie a clenu Evropsk�ho parlamentu na problematiku vytv�ren� legislativn�ho r�mce programu Single European Sky (SES) prinesl poc�tek cervence. Pri druh�m parlamentn�m cten� n�vrhu programu, kter� m� mimo jin� za c�l sjednotit horn� vzdu�n� prostor clensk�ch zem� Evropsk� unie, zajistit harmonizovan� poskytov�n� letov�ch provozn�ch slu�eb a umo�nit vz�jemnou kompatibilitu pou��van�ch technologi�, se prok�zalo, �e “evropsk�” pojet� integrity vzdu�n�ho prostoru st�le nar�� na konzervativn� pr�stup nekter�ch zem�, zejm�na Francie a Velk� Brit�nie.V r�mci samotn� podstaty programu patr� mezi nejvet�� probl�my zejm�na civilne-vojensk� spolupr�ce a nov� poj�m�n� suverenity st�tu ve vlastn�m vzdu�n�m prostoru s ohledem na predpokl�dan� vytv�ren� “funkcn�ch bloku vzdu�n�ho prostoru”. Tyto bloky maj� b�t podle n�vrhu vytv�reny bez ohledu na st�vaj�c� hranice st�tu. Princip delegace kontroly letov�ho provozu v horn�m vzdu�n�m prostoru st�tu na poskytovatele letov�ch provozn�ch slu�eb jin�ho st�tu v z�jmu zajistit zv��en� kapacity a optim�ln� propustnost vzdu�n�ho prostoru se nesetk�v� s pr�li�n�m pochopen�m. Je�te v dobe reck�ho predsednictv� EU bylo ozn�meno, �e nekter� zeme nebudou podporovat jakoukoli zmenu v soucasn� povaze suverenity vzdu�n�ho prostoru.To koneckoncu potvrdilo i spolecn� stanovisko Rady Evropsk� unie z brezna leto�n�ho roku, kter� zduraznilo skutecnost, �e zaveden� programu SES nebude m�t vliv na suverenitu clensk�ch zem� ve vlastn�m vzdu�n�m prostoru. Ministri dopravy d�le rozhodli o tom, �e pravidla vypl�vaj�c� z programu SES nebudou aplikov�na v pr�pade vojensk�ch operac� a v�cvikov�ch letu.Povaha dodatku ke spolecn�mu stanovisku, je� Evropsk� parlament schv�lil 3. cervence, tak budou v�st s nejvet�� pravdepodobnost� k jedn�n� Dohodovac�ho v�boru. Pri parlamentn� debate byly vl�dy clensk�ch zem� obvineny ze zachov�v�n� konzervativn�ho pr�stupu k poj�m�n� suverenity vzdu�n�ho prostoru, zalo�en�ho predev��m na z�jmech vlastn� obrann� politiky a potreb�ch komercn�ho vyu�it�. Program SES v podobe spolecn�ho stanoviska Rady Evropsk� unie se tak st�v� m�ne “evropsk�m” a v�stupy m�ne efektivnej��, ne� bylo zam��leno pri tvorbe jeho z�kladn�ho posl�n�.Vzhledem k nastal� situaci lze oznacit pet z�kladn�ch principu, kter� jsou z hlediska postoje Evropsk�ho parlamentu nejdule�itej�� pro dal�� �spe�nou implementaci programu SES:� tesn� zapojen� Evropsk� agentury pro bezpecnost letov�ho provozu (EUROCONTROL) ve v�ech f�z�ch programu SES a jej� postaven� jako pozorovatele v exekutivn�m org�nu, kter� bude odpovedn� za samotnou realizaci (Single Sky Committee);� Evropsk� komise mus� zahrnout do aktivit souvisej�c�ch s programem SES v�echny zainteresovan� subjekty, predev��m u�ivatele vzdu�n�ho prostoru, poskytovatele letov�ch provozn�ch slu�eb, v�robce zabezpecovac� leteck� techniky a vojensk� slo�ky;� vytvoren� efektivn�ho r�mce spolupr�ce mezi civiln�mi a vojensk�mi reprezentanty v oblasti letov�ch provozn�ch slu�eb, kter� zajist� spravedliv� vyu�it� vzdu�n�ho prostoru pro potreby civiln�ho i vojensk�ho provozu;� poskytov�n� letov�ch provozn�ch slu�eb je slu�bou vykon�vanou ve verejn�m z�jmu, a to bez ohledu na pr�vn� formu a vlastnickou strukturu poskytovatele slu�eb;� clensk� zeme budou v pr�pade poru�en� pravidel programu SES ukl�dat pokuty poskytovatelum letov�ch provozn�ch slu�eb a leteck�m dopravcum.V pr�pade ostatn�ch kapitol programu SES, kter� se venuj� predev��m problematice lidsk�ch zdroju a technick�m ot�zk�m, byly dodatky zamereny na oblasti souvisej�c� s voln�m pohybem pracovn�ch sil. V pr�pade r�zen� letov�ho provozu se jedn� o harmonizaci postupu pri v�beru, v�cviku a licencov�n� r�d�c�ch letov�ho provozu, vcetne problematiky vz�jemn�ho uzn�van� licenc� uvnitr EU. Z hlediska plnohodnotn� realizace programu SES je pr�ve nedostatek kvalifikovan�ch r�d�c�ch letov�ho provozu vn�m�n jako z�va�n� probl�m (v soucasnosti chyb� v zem�ch EU zhruba 15 procent r�d�c�ch letov�ho provozu). Prostrednictv�m syst�mu jednotn�ho licencov�n�, zdravotn� a jazykov� zpusobilosti lze v r�mci po�adavku programu SES dos�hnout v�znamn�ho sn�en� nedostatku r�d�c�ch a jejich pracovn� mobility do zem�, kde je nedostatek r�d�c�ch nejaktu�lnej��.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back To Top
x

Hi!
I'm Jamie!

Would you like to get a custom essay? How about receiving a customized one?

Check it out